Bálgosat

Boazodoallolágain (848/1990) muddet boazodoalu ja meroštallat guovllu, gos boazodoalu oažžu hárjehit eanaoamastusas beroškeahttá. Boazodoalloguovlu lea juhkkojuvvon 54 bálgosii. Davimus bálgosiid guovllus stáhta eatnamat hábmejit erenoamážit boazodoalu várás dárkkuhuvvon guovllu. Dán guovllus eatnama ii oaččo geavahit nu, ahte dat mielddisbuktá mearkkašahtti hehttehusa boazodollui. Eatnama luobaheapmi dahje láigoheapmi oažžu dáhpáhuvvat dušše dainna eavttuin, ahte eanaoamasteaddjis dahje láigoheaddjis ii leat riekti oažžut buvttadusa bohccuid dagahan vahágiin.

Bálgosat leat viidodagaideaset ja boazologuideaset ektui sierrasturrosaš boazodoalloovttadagat. Juohke bálggus lea osolaččaideaset čohkken servodat, mii vástida boazodoalus guovllustis. Iešgiige boazoeaiggát gullá ovtta bálgosii. Bohccuid oažžu oamastit Eurohpá ekonomiijaguovllu riikavuloš, gii ássá dan gieldda rájiid siste, masa bálggus muhtin oassái dahje ollásit gullá.

Boazodoalloláhka mudde bálgosiid doaimma ja organisašuvnna. Bálgosiid doaimma jođiha bálgosa almmolaš čoahkkima válljen boazoisit. Lassin bálgosa almmolaš čoahkkin vállje várreboazoisida ja njealjelahtot ráđđehusa. Boazoisit vállje bálgosa ruhtadoalli. Buot bálgosat leat Bálgosiid ovttastusa lahtut lágas mearriduvvon ja geavahit boazoisida bokte ovttastusa čoahkkimis bálgosa boazologu mielde jienastanválddi.

Boazodoalloásahusas (883/1990) muddejuvvo dárkilit earet eará boazoisida ja bálgosa bargguin.

Bálgosiid rádjegovvádusat

Bálggosregister ja virggálaš sánálaš rádjegovvádusat GHD neahttasiidduin.