Pisovis viäsu šiljo

Puásuituálu vuáđuduvá luándukuáttumenâmij kiävtun. Lahâaasâtmijn lii turvâstum puásuituálun pisovávt rijjâ kuáttumriehti, heiviittum raijiittâsâidisguin. Poccuin lii eennâmiäigádkoskâvuođâin peerusthánnáá riehti leđe já väldiđ purrâmuš luándust, mut ij toovvât ekonomâlâš vaahâg eennâm- já vyevdituálun (PHL 3 § já PHL 31 §).

Luovâsin kuáttoo poccuuh láá palgâs tipšost já palgâsist lii ovdâsvástádâs taid máhđulávt tovâttâm vahâgijn.

Puásuituálukuávlu lii juohhum kulmâ stielâsân. Taat lii sämmilij päikkikuávlu, eromâšávt puásuituálu várás uáivildum kuávlu teikkâ eromâš puásuituálukuávlu já eres puásuituálukuávlu. Eromâš puásuituálukuávlu, moos meid sämmilij päikkikuávlu kulá, puásuituálu sajattâh iäláttâssân lii eromâš merhâšittee. Taat lii valdum huámmášumán meid lahâaasâtmist puásuituálu eromâšávt suojâleijee asâttâsâiguin.

Eres saajeest ko sämmilij päikkikuávlust poccuid kalga kuáđuttiđ nuuvt, et toh iä peesâ šaddokáárdán, pisovis táálu šiiljon teikkâ eres eromâš kiävtun valdum kuávloid (PHL 31 §)

Jis poccuuh láá enâmist kost toh iä uážu leđe já kost toh pyehtih tovâttiđ vaahâg, kalga tállân väldiđ ohtâvuođâ äššiomâhâš palgâs puásui-išedân. Puásui-iššeed lii kenigâttum huolâttiđ tast, et poccuuh huolâttuvvojeh meddâl kuávlust. Jis poccuuh láá tovâttâm vaahâg, ráđádâllâđ äššiomâhááh koskânis vaahâg sajanpuáttimist já puáttee vahâgij estimist. Jis äššiomâhááh iä peesâ ibárdâsân, puáhtá ääši tuálvuđ puásuivaahâglävdikoodán čuávdim várás. Áiđumkenigâsvuotâ ij kuoskâ astoäigitáálui. Sämmilij päikkikuávlust kenigâsvuotâ kuáská tuše eennâm- já vyevdituálu kiävtust leijee enâmijd.

Puásuiomâsteijeid ohtâvuotâtiäđuh