Puásuiparlament

Puásuiparlament lii Palgâsij ovtâstus ihásâš ovdâsteijeečuákkim. Čuákkimist kevttih meridiđ#väldi palgâseh, maid ovdâsteh puásuiomâsteijeeh, palgâsij puásuilovoi mield.

Vuosmuš puásuiparlament uárnejui ive 1948. Taan ääigi Puásuiparlament lii kyehti#peivi puásuivievâ ive tehálumos tábáhtus. Tot uárnejuvvoo táválávt kesimáánu vuosmuš vuossargâ já majebargâ. Saijeen lii vuáháduttám Ruávinjargâ. Puásuiparlament čuákkee suullân 350-450 uásálistee. Uásálisteeh láá puásuituálu áámmátulmuuh, statâhaldâttâs seervij ovdâsteijeeh, totkeeh, politijkkáreh já iäráseh, kiäh láá kiddiistum puásuituálust.

Vuosmuu čuákkimpeeivi puásuiparlameentist kuullâp statâhaldâttâs tiervâsvuođâid já äššitobdeeluvâlduvâid, moi teeman láá puásuituálust kuás-uv äigikyevdilis äššiubâlâšvuođah. Parlamentsahâvuáruid almostittiđ Poromies-lääđist. Nubbe čuákkimpeeivi kieđâvuššâp ovtâstus ihemuštâlus, ruttâtuálu já ekonomia- já toimâvuáváámeh.