Lávvaráhkadeapmi

Boazodoalloláhka (PHL 848/1990) lea sierraláhka, man galgá vuhtiiváldit lávvaráhkadeamis ja eará boazodoalloguovllus dáhpáhuvvi doaimmas. Boazodoalu gánnáhahttivuođa gáibádussan ja vuođđun lea friddja guohtunriekti (PHL 3 §) Friddja guohtunriekti lea dárkkuhuvvon ja dovddastahttojuvvon bissovaš riektin. Dat addá bohccuide rievtti váldit borramušat friddja luonddus, spiehkastagaid dása lea logahallojuvvon lágas.

Lassin váldegottálaš guovlluidgeavahanulbmilat oassin eanageavaheami- ja huksenlága (MRL 132/1999)  čuovvu guovlluidgeavahan plánenortnega, dorvvastit boazoealáhusa guovlluidgeavahusa gáibádusa.

Boazodollui čuohcci váikkuhusaid dáhpáhusaid mielde čielggadettiin galgá áššis ráđđádallat áššáiosolaš bálgosiin. Dása geatnegahttá boazodoalloláhka (PHL 53 §). Áššáiosolaš bálgosa ovddasta boazoisit.

Lávvaráhkadeamis čanusjoavkoságastallamat lea buorre álggahit juo čielggadanmuttus. Gieldalávvaráhkadeamis (eanagoddelávvaráhkadeami geatnegahttá) ráđđádallamiid galgá ordnet maŋimustá válmmaštallanmateriála oidnosis leahkima maŋŋá. Dain sáhttet mannat čađa vejolaš bálgosa cealkámuša dahje bálgosa ovdanbuktán váikkuhusaid ja dain vuhtiiváldima (geahppudeami) lávvaráhkadeamis. Bálgosiin sáhttá ráđđádallat maid ovdal válmmaštallanmateriála oidnosii bidjama ja nubbi háve ovdal evttohanmuttu oidnosii bidjama, dego stáđásman meannudanvuohki Lappi guovllu eanagoddelávvaráhkadeamis lea. Bálggus ja Bálgosiid ovttastus leat leamaš mielde gielda- ja eanagoddelávvaráhkadeami lágas mearriduvvon eiseválderáđđádallamiin, man leat gávnnahan buorre vuohkin sihkkarastit boazodoalu vuhtiiváldima doarvái.

Juos gávnnahit prošeavtta dagahit ealáhussii vahágiid, galgá vahágiid geahpedit uhcimus mearrái ja dássidit. Dát gáibida prošeaktadoaibmi ja ealáhusa gaskasaš ráđđádallamiid. Ráđđádallamiin galgá čuovvut buorre ráđđádallanvieruid. Dát dárkkuha, ahte plánemiin ráđđádallat dalle, go daidda lea vejolaš váikkuhit. Loahpaboađusin čállojuvvo čálalaš soahpamuš das, mo prošeavttas boahtti hehttehusaid unnidit ja dássidit ja mo daid čuovvut ja mo čuovvuma bohtosiidda reageret.

Láva váikkuhusat boazodollui

Boazodoallu vuođđuduvvá friddja guohtumii: boazodoallolága (PHL 848/1990) 3 § mielde boazodoaluin oažžu bargat boazodoalloguovllus eatnama oamastan- ja hálddašanrievttis beroškeahttá. Boazodoallu lea doaibmaguovllustis viiddes eanangeavaheaddji. Buot eará eanangeavaheapmi boazodoalloguovllus váikkuha álo eanet unnit boazodoalu gáibádusaide.  Boazodoalloguovllus eanangeavaheami soabatlašvuohta lea erenoamáš guovddáš gažaldat.

Lávvaráhkadeamis lea vuolggasadjin iešguđetlágan guovlluidgeavaheami intreassaid ja dárbbuid soabaheapmi. Lávvaráhkadanproseassat doibmet guovlluidgeavahusa plánema vuorrováikkuhusa gaskaoapmin. Lávvaráhkadeamis lea maid riekteváikkuhusat. Boazodoalloguovllus vuorrováikkuhusvuođa leat geavatlaččat ollašuhttán iešguđetlágan oassálasti plánen- ja ráđđádallanproseassain. Lávvaráhkadeamis galgá dasa lassin geavahit ávkin bálgosiid báikediehtomateriála, mii muitala boazodoalu guovddáš guohtun- ja doaibmaguovlluin.

Váldegottálaš guovlluidgeavahanulbmiliin geahččalit sihkkarastit váldegottálaččat mearkkašahtti áššiid vuhtiiváldima lávvaráhkadeamis ja stáhta eiseválddiid doaibmamis. Váldegottálaš guovlluidgeavahanulbmil lea eanangeavaheami- ja huksenláhkii vuođđuduvvi stáhtaráđi mearrádus (30.11.2000 ja 13.11.2008). Stáhta eiseválddit galget doaimmasteaset vuhtiiváldit váldegottálaš guovlluidgeavahanulbmiliid, ovddidit dain ollašuhttima ja árvvoštallat doaibmabijuideaset váikkuhusaid guovloráhkadusa ja guovlluid geavahusa geahččanguovllus (MRL 24.1 §). Eanagotti plánemis ja eará guovlluidgeavahusa plánemis galgá fuolahit váldegottálaš guovlluidgeavahanulbmiliid vuhtiiváldimis nu, ahte ovddiduvvo daid ollašuhttima (MRL 24.2 §). Geatnegasvuohta guoská vuoigatvuođalaččat buot lávvaráhkadeami.

Váldegottálaš guovlluidgeavahanulbmiliid “Luondu- ja kulturbirasin erenoamáš guovloollislašvuođat” -logu oppalaš ulbmiliid mielde: “- Guovlluid sierraiešvuogit dovddastuvvo ja guovlluidgeavaheapmi heivehuvvo dássedettolaččat oktii spiehkastalaš luonddudiliid, luonddu gierdannávccaid ja kulturárvvuid dorvvastan dihte. Seamma áigge duvdit luonddudiliide soabadan iešlágalaš gilli- ja kulturbirrasiid seiloma ollislažžan. – Boazodoalloguovllus galgá dorvvastit boazodoalu guovlluidgeavahusaš eavttuid.”

Prošeavttaid lávvaráhkadeami álgomuttus galgá dovdát plánemii guoskevaš váldegottálaš guovlluidgeavahanulbmiliid. Váldegottálaš guovlluidgeavahanulbmila heiveheamis galgá fuomášit, ahte iešguđetlágan guovlluidgeavahusa ulbmilat eai leat bidjon gaskavuođa dehálašortnegii. Dat leat gaskaneaset álgovuođus seamma árvosaččat. Ná čovdosiid galgá geahččalit čoavdit nu ja dain vejolašvuođain, main guokte dahje dávjjit ulbmil sáhttet ollašuvvat nu bures go vejolaččat. Vejolaš ruossalasvuođaid galgá ákkastallat fuolalaččat lávvačilgehusas.

Oppalaš lávvaráhkademiin stivret servodatráhkadusa. Oppalaš lávas plánema dárkilvuohta vejolašta boazodollui guoskevaš guovlluidgeavahančovdosiid dahkama. Servodatráhkadussii guoskevaš čovdosiin lea dávjá fuomášahtti váikkuhus boazodollui, dábálaččat iešguđetlágan hehttehusváikkuhusaid dábálažžan šaddama dihte. Hehttehusváikkuhus sáhttá boahtit ovdan ovdamearkan huksemii várrejuvvon guovlluid sajádaga, bistteheapme huksemis eret bidjon guovlluid dahje johtolahkii guoskevaš guovlovárremiid ja johtolatguovlluid geavahusas čuohcci hehttehusaid hámis. Oppalaš lávas galgá dovdát plánejuvvon guovllu rolla boazodoalus ja dahkat dan mielde dárbbašlaš guovlovárremiid ja mearrádusaid.

Lassedieđut: Boazodoallorávvejeaddjit