Bohcco dálvi lea muohta ja guohtun

Davi dálvái gullá guhkes sevdnjes áigodat, skábma. Dálvet beaivváš ii badján davimus Suomas ollenge almmiravdda bajábeallái. Guhkimus skábma lea Ohcejogas, gos skábma álgá skábmamánu loahpas ja bistá ođđajagimánu beallemuddui. Ovttas čiekŋalis muohttagiin ja garra buollašiin skábma lea bohccuide gáibideaddji áigodat. Dálvvi áigge boazu manaha luondduguohtuneatnamiin 10-20 proseantta čavčča deattus, váddáseamos dálvviin juoba 40 proseantta. Dálvet borramuša kvalitehta ja oažžun sihke geasset čoggojuvvon buoidi leat bohcco ceavzima deháleamos dahkkit.

Muohttaga vuolde leahki borramuš nuppástuvvá váttisin oažžut erenoamážit njázuid dihte, mat dagahit jiekŋagearddi. Dán áigge bohccuid birgejumis fuolahit lassebiebmamin dálvet dalle, go borramušaoažžun lea váddáseamos. Ná sihkkarastojuvvo bohccuid ceavzin váddáseamos dálvviidge čađa, eastaduvvo nealgun ja dorvvastuvvo boahtti giđa guottet.

Boazu borrá suovnnjis, čiehkaris

Boazu ja goddi leat áidna stuorra šaddoborrit, mat sáhttet borrat váldoáššis jeahkála. Boazu čiegarda guohpáriiddisguin jeahkála bures assásge obbasa vuolde. Boazu borrá  dálvet maid dakŋasiid, suoinni ja lahpu. Dálvvi lassebiebmun bohccuide addit earret eará suoinni, lastarissiid ja bohccuide dárkkuhuvvon fuođđariid, mii ii sisttisdoala soija. Seamma borramušain borahuvvo dálvet maid Suomas luonddus ealli fuođđu.

Bohcco áicá jeahkála obbasa vuolde buorre hádjaáiccus vehkiin. Vazas oidnojit jorba bohcconjuni deattašeamit go boazu lea haksasan borramuša muohttaga vuolde. Juos boazu ii havsse borramuša skálvvi čađa, boazu ii čiegargoađe, muhto joatká ohcama.

Bohcco muohttagii goivon rokki gohčodit suovdnjin. Álggus boazu bálku muohttaga bajás suovnnjis. Skálvvis boazu geahččala joatkit seamma suovnnji viiddideamen. Ná čiegardeapmi lea geahppat, go muohttaga ii dárbbaš bálkut bajás suovnnjis. Čiegardeames boahtá guhkeslágan johtolagat skálvái. Duođaid assás skálvvi áigge erenoamážit čearpmahat sáhttet čiegardit skálvvi siste johtolagaid mielde.

Giđđadálvvet cuoŋu áigge jeahkála čiegardeapmi váttásmuvvá. Dalle bohccot borret lahpu dahje badjánit duoddariidda.

Álddut ávkašuvvet čorvviineaset dálvet

Álddu čoarvvit leat dehálaš oassi bohccuid dálvvi borramušláhttema. Čakčat sarvát geavahit čorvviid váldesajádagaset háhkamuššii ja doallamii ragatáigge. Ragaha maŋŋá sarvát láhppet čorvviideaset. Áldduin fas leat čoarvvit dálvvi badjel. Borramuša oažžuma dáfus kriittalaš áigge cuoŋo- ja miessemánus guoddi álddut leat áidna ráves bohccot, geain leat čoarvvit.

Álddut ávkašuvvet čorvviineaset borramušgilvvus, go sáhttet bealuštit ja váldit suvnnjiid eará bohccuin. Sturrodaga dáfus stuorát nulppot galget murdit eret suovnnjis. Áldu sáhttá juoba vuordit, ahte gilvvohalli oažžu suovnnji gárvvisin, vai sáhttá dan maŋŋá jáget eret bohcco suovnnjis. Evolušuvnna geahččanguovllus ášši lea bures vuđoštallojuvvon. Áldu dorvvasta seamma áigge golmma bohcco ceavzima: iežas riegátkeahtes miesi, álddu čuovvu ovddit geasi čearpmaha ja álddu iežas.

Jeagil lea bivnnuheamos, muhto ii áidna dálveborramuš

Dálvet borramuša lea álkit gávdnat ovdamearkan jalges duoddariin. Jeagil ja giđđadálvvi lahppu leat Fennoskándia bohcco dálvvi borramuša vuođđu, muhto bohccot sáhttet ávkkástallat maid eará šattuid. Ovdamearkan Svalbárddas ealli svalbárdgottis (Rangifer tarandus platyrhynchus) lea jeagil hui unnán fállun. Mátta eananspábbabeallái Mátta-Georgia sullui 1900-logu álggus dolvon norgalaš bohccuin ii lean ollenge jeagil borramuššan. Mátta-Georgia bohccot elle dálvvi badjel borramin suoidnešattuid, dego sinu (Poa). Maiddái Alaskas ealli karibut cevzet jeahkála haga.

Bohccot cevzet dálvvi badjel jeahkála haga juos lea dárbu. Juos jeagil lea, de dalle dat lea bivnnuheamos borramuš bohccui, muhto ii áidna dálveborramuš. Boazu dievasmahttá jeagilborramuša muohttaga vuolde gávdnán sinuin ja dakŋasiin sihke muorain gavván lahpuin dahje bieggabeivviid muorain gahčahan lahppuin. Boares lahppovuvddiin čuohpaheami geažil lea fuonidan bohccuid borramušaoažžuma fuomášahtti ollu.