Čakča – Guobbarat ja ragatáigi

Čakčat bohccot leat dábálaččat buoremus vuoimmis. Geasi báhkkasat ja biinnideaddji divrrit leat loaččihan. Giđđat guoddán álddut veajuiduvvet ja deaddu lassána. Njamaheapmi ja mielkkebuvttadeapmi dolvot bohccos ollu energiija ja álddu deaddu lea sáhttán geahppánit njamaheami áigge juoba 20 proseanta.

Ruonas šattut leat vel doarvái borrama várás, vaikko álgogeasi ruonas lea juo jávkan. Buorre guopparčavčča bohccot lávdet vuvdiide ja váriide borrat guobbariid ja čogget buoiddi dálvvi várás. Erenoamážit bohccot leat váibmilat bohccoguobbariidda, muhto earátge guobbarat dohkkejit.

Erenoamáš dehálaččat vuoiŋŋasteapmi ja buoiddi lasiheapmi leat sarváide, go ragatáigge sarvát eai astta jur borrat. Sarváid gaskasaš diimmuid bisti doarrumat golahit maiddái ollu energiija. Ragatáiggi lossudan sarváin sáhttá leat váttisvuođat ceavzit dálvvi badjel.

Buorre dilis njiŋŋálasboazu sáhttá šaddat gipmái juo vuosttaš čavčča. Dábálaččat bohccot leat gárvát ragadii easka nubbi geasis maŋŋá, 1,5-jahkásažžan. Njiŋŋálasbohccos galgá leat doarvái buoidi ja bohcco deaddu galgá leat badjel 60 kilo, vai dat šaddá gipmái. Ragatáigi lea ollásit jođus golggotmánu álggus ja dat bistá sullii mánotbaji.

Ragat

Čakčat, go ragatáigi lahkona, sarváid olgohápmi ja láhtten rivdet. Sarvát čohkiidit 10-20 bohcco ragatčorragiid. Sarváid ragatáigi álgá čakčamánus ja áldduid moadde vahkku maŋŋelis. Sarvát čohkkejit áldduid oktii ja fáktejit áldduid dárkilit eará sarváid várás.

Álddut sáhttet searvat sarváid čohkken čorragiidda, muhto eret dat eai čorragis beasa ragatáigge. Sarvvis máhcaha čorragis eret vuolgi álddu ruovttoluotta jietnademiin ja čorvviiguin hoiggademiin.

Gilvvohalli sarvá lahkonettiin sarvát mannet bálddalagaid ja iskkadit nuppiideaset čorvviiguin. Geahnohut sarvvis murdá dábálaččat jo dán muttus. Dássidis sarvát jorgalit nuppiideaset vuostá ja časket čorvviid oktii.

Juohke lávkkis dáistalit. Vuorrovuoittut sáhttet molsašuddát, muhto loahpalaš čovdosa haga dáistaleami eai luohpat. Dássidis sarvát sáhttet joatkit dáistaleami diimmuid ja idjii gaskkalduhtton dáistaleapmi sáhttá joatkašuvvat čuovvovaš iđit. Loahpa loahpas geahnohut sarvá galgá murdit.

Sarváid fámut ja aggressiivalašvuohta leat alimus dásis ragatáigge. Čielggas lea, ahte goddi bastilis čorvviid dihte oassebealit čuvvot dáistaleames áiggiid mielde boahtán etikeahta. Vuostálasti vahágahttin ii leat ulbmilin. Goas nu sarváid gaskasaš dáistalemiin dáhpáhuvvet lihkká lihkuhisvuođat, main nubbi jápmá. Sarváid čoarvvit sáhttet giddanit bissovaččat oktii dahje čorvviid geažit sáhttet ráigat vuostálasti gilgga.

Ragatáigge olmmoš galgá leat várrugas ja garvit sarváid ragatčorragiid. Sarvá sáhttá doallat lahkoneaddji olbmo áittan ja fallehit olbmo. Čakča- ja golggotmánus boazodoalloguovllus galgá garvit čorraga nu guhkkin go vejolaš.